Za děti se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) jsou od 1. září 2016 nově považovány všechny děti, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo uplatnění práv potřebují podpůrná opatření.


Tato nová definice, kterou zavedla tzv. inkluzivní novela školského zákona, je výrazně širší, než původní definice z roku 2004. Ta za děti se SVP považovala pouze děti se „školským“ zdravotním postižením a nebo se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Podstatou speciálních vzdělávacích potřeb dítěte je proto nově naplnění jeho vzdělávacího potenciálu, ne kompenzace nepříznivého zdravotního stavu nebo sociálního statusu.

Tzv. inkluzivní novela školského zákona současně definuje speciální vzdělávací potřeby jako zdravotní stav, kulturní prostředí a jiné životní podmínky. Všechny tři situace jsou obecné, a je potřeba s nimi pracovat právě tak, aby přiznání statusu dítěte se SVP bylo v zájmu dítěte, tedy aby vedlo k naplňování vzdělávacích možností dětí.

V případě dětí mimořádně nadaných platí, že jejich vzdělávací možnosti zpravidla nelze naplnit v rámci běžných RVP, protože se jejich vzdělávací potenciál nachází mimo předpokládané pásmo dětské populace, pro kterou jsou standardní RVP určena. Mimořádně nadané děti již ve „starém“ systému vzdělávání dětí se SVP využívaly podpůrná opatření stejně jako ostatní děti se SVP: upravený obsah vzdělávání (obohacování, částečná nebo plná akcelerace), upravené výstupy nad rámec příslušného RVP, odlišné metody a organizaci vzdělávání, další učebnice a pracovní materiály, včetně pomůcek. Je tedy proti smyslu i dikci školského zákona je jednak vyčleňovat z nového systému, který pro ně a školy znamenají zajištění potřebné podpory a jejich financování, jednak jim snižovat standard oproti ostatním dětem se SVP.

Dle výše uvedeného výkladu tak mají mít mimořádně nadané děti přístup ke všem podpůrným opatřením, které konkrétnímu nadanému dítěti pomohou zvládnout naplňování jeho vzdělávacího potenciálu a které znají školský zákon a vyhláška č. 27/2016 Sb., tedy včetně asistenta pedagoga nebo pedagogické intervence.  

Rozdíly v praxi

V praxi však existují rozdíly mezi jednotlivými kraji a ŠPZ v ochotě poskytovat PO v jiné podobě než materiální (pomůcky jako mikroskop, hvězdářský dalekohled, PC) nebo didaktické (obohacováním učiva, přeřazením žáka do vyššího ročníku, hostováním ve vyšším ročníku). Z rozpočtové kapitoly 333 spíše nejsou nadaným dětem přidělovány prostředky na asistenta pedagoga, nebo druhého pedagogického pracovníka. V této oblasti je potřeba udělat legislativní úpravy nebo sjednotit metodický výklad.