Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami při distanční výuce

Po třech týdnech „učení na dálku“ mnozí učitelé pracují se svými žáky podle připravených plánů, komunikují s nimi nastavenými komunikačními kanály a poskytují jim pravidelnou zpětnou vazbu. To, že se učiteli i žákovi školní práce daří, je dobře vidět tam, kde si žák umí se zadanými úkoly poradit samostatně a zároveň využívá připravené možnosti vzájemného sdílení.

Jsou ale žáci (žáci se speciálními vzdělávacími potřebami), pro které je takový způsob práce obtížný. Prostě potřebují při svém učení podporu – vedení a průběžnou zpětnou vazbu. Ve „skutečné“ škole je mají od učitele, asistenta pedagoga, případně od spolužáků. Při domácím vzdělávání to vyžadují také. Pro vzdělavatele (nejčastěji rodiče) je tato „asistence“ dítěti časově i emotivně velmi náročná činnost. Tím náročnější, čím je znevýhodnění žáka závažnější. Při zadávání domácí práce žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami je tedy na učiteli, aby zvážil i to, jak bude učení žáka doma probíhat, jak může pomoci vytvořit vhodné podmínky pro jeho distanční výuku.

Ačkoli při zadávání úkolů učitel vždy zohledňuje individuální možnosti žáka a jeho rodiny, lze obecně vymezit základní doporučení vztahující se ke všem žákům, kteří vyžadují při procesu učení podporu. Taková doporučení si vám dovolujeme nyní poskytnout s tím, že konkrétním skupinám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se budeme věnovat v dalších číslech Speciálu.

Ve školské praxi se osvědčuje, učitelům doporučujeme:

• Pravidelně být v kontaktu s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami jakýmkoli vhodným způsobem; komunikovat pozitivně; chránit dítě před prožíváním nadbytečného stresu; připravovat se společně na to, že se opět setkáte.
• Nastavit si společný plán pro další období učení; do plánování zapojit žáka i rodiče. Pokud je to možné, plán vizualizovat a strukturovat.
• Omezit zadání povinných úkolů na základní učivo, které je využitelné v praktickém životě a na které bude žák ve škole navazovat; upřednostnit téma, které žáka zajímá.
• Snažit se vést žáka spíše k pracovním dovednostem (např. k pečlivosti, k dokončení úkolu, k soustavnosti).
• Počítat s tím, že některé rodiny nejsou vybaveny digitálními technologiemi a nemají možnost připojení k internetu, tomu přizpůsobit distanční výuku.
• Komunikovat s rodičem nejen o obsahu úkolů, ale konzultovat případně i způsob práce s žákem; ověřovat si u rodičů a dětí, že úkoly jsou zvládnutelné. Poskytovat rodičům příklady „dobré praxe“, jak a s čím se s dítětem dobře pracuje; být připraven k případné konzultaci o tom, jakým způsobem jsou při výuce ve školní třídě realizována podpůrná opatření a zda je možné tato podpůrná opatření využít i při distanční výuce.
• Pokusit se nastavit kooperativní způsob učení, při kterém by žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami mohli pomáhat částečně jeho spolužáci.
• Koordinovat svou práci s kolegy, aby zadání práce ve svém množství i náročnosti napříč předměty bylo přiměřené k žákovu znevýhodnění.
• Hodnotit žáka také za snahu, nejen za výkon. Chválit žáka vždy, když si pochvalu zaslouží. Opakovat si, že u každého žáka se vedle omezení objevují i silné stránky. Ty si zaslouží naši pozornost.
• Využít lze (nebo doporučit rodičům k využití) krizové intervence pracovníků školských poradenských zařízení. Bližší informace jsou k nalezení na jejich webových stránkách.