Více sociálních pedagogů ve školách, trvalý profesní rozvoj učitelů nebo lepší identifikace překážek v přístupu ke vzdělávání a učení, to jsou hlavní priority Akčního plánu inkluzivního vzdělávání pro roky 2019-2020. Kvalitně zpracovaný a funkční dokument představuje tzv. ex ante kondicionalitu, tedy základní podmínku pro čerpání evropských prostředků z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v následujícím programovém období.
Dokument přináší kromě prioritizace témat a jednotlivých oblastí i doporučení konkrétních kroků pro implementaci inkluzivního vzdělávání jako jedné z priorit státní vzdělávací politiky České republiky. Akční plán inkluzivního vzdělávání (APIV) staví na dvou strategických cestách:
Komunikace a práce s daty
První oblast APIV, která se věnuje informování veřejnosti a práci s daty, navazuje na již probíhající komunikaci tématu ministerstvem a jeho přímo řízenými organizacemi. Veřejnost laická i odborná by měla být srozumitelným způsobem informována o průběhu inkluzivního vzdělávání pomocí dostupných dat a analýz. K dispozici musí mít také informace o vztahu mezi mírou inkluzivity českého vzdělávacího systému a jeho kvalitou, která se vyhodnocuje například v mezinárodních šetřeních PISA. Datově je potřeba podpořit také přístup k předškolnímu vzdělávání nebo mapování předčasných odchodů ze vzdělávání.
Podpora pedagogů a žáků
Pod druhou strategickou cestou či směrem se skrývá celé spektrum oblastí, které přímo ovlivňují kvalitu školního prostředí a úspěšné vzdělávání všech žáků.
Posilování kompetencí a dovedností
V prvé řadě je nutné posilovat kompetence pedagogů, aby uměli zacházet se specifickými vzdělávacími potřebami dětí a zvládat různorodé situace ve třídě. Pod touto charakteristikou si můžeme představit další vzdělávání v oblasti pedagogické diagnostiky, formativního hodnocení, spolupráci učitelů a asistentů pedagoga nebo například sdílení příkladů dobré praxe. Stejně tak bychom měli u pedagogů rozvíjet porozumění konceptu inkluzivního vzdělávání a demokratických principů ve vzdělávání.
Dále musíme posílit speciálně pedagogické dovednosti v přípravě budoucích učitelů a jejich dalším profesním rozvoji. Kvalitní příprava a větší podíl praxe v pregraduálním vzdělávání pomůže budoucím pedagogům lépe zvládnout heterogenní kolektiv, individuaci výuky a různé vzdělávací potřeby žáků.
Kvalitní poradenské služby
Předpokladem pro efektivní vzdělávání každého žáka jsou kvalitní, individualizované a diverzifikované poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních. Tyto služby by měly být kvalitativně srovnatelné napříč regiony, proto je nutné vytvořit standard kvality poradenského pracoviště či zařízení, kde bude vhodně nastavena spolupráce jednotlivých pracovníků a garantované finanční prostředky pro jejich práci. Mělo by také vzniknout společné stanovisko rezortů MŠMT a Ministerstva práce a sociálních věcí pro spolupráci škol a OSPOD.
Zajištění zdravotní péče ve školách
Školy a školská zařízení se často potýkají s problémem, zda, kdo a jak může provádět drobné zdravotní úkony. Praxe ukazuje, že je nezbytné, aby vznikl jednotný standard zajištění zdravotní služby na školách. Ve spolupráci rezortů MŠMT a Ministerstva zdravotnictví by mělo vzniknout stanovisko o společném postupu zajišťování těchto služeb. Školy by také měly být podpořeny v oblasti zdravotní prevence a bezpečnosti.
Čeština jako druhý jazyk
V rámci inkluzivního vzdělávání bychom měli být schopni poskytnout okamžitou a dostupnou jazykovou přípravu všem žákům přicházejícím do školy s různou úrovní znalosti češtiny, tedy těm, pro které je čeština druhým jazykem. K tomu potřebujeme vytvořit kurikulum češtiny jako druhého jazyka, zajistit dostupnou diagnostiku jazykových dovedností žáků s jazykovou bariérou a dále je podpořit při přechodu na střední školu a při jejím ukončování.
Snížení administrativní zátěže
APIV obsahuje i plán, jak snižovat administrativní zátěž při realizaci inkluzivního vzdělávání, která z různých šetření vychází jako jedna z klíčových bariér pro úspěšnou realizaci inkluze ve školách.
Omezení segregačních procesů
Poslední bod této strategické cesty se zabývá snižováním externí diferenciace na úrovni předškolního, základního a středního vzdělávání. V praxi to znamená analyzovat vliv spádových obvodů na složení školních kolektivů s ohledem na socioekonomické postavení rodičů žáků či odlišné kulturní prostředí, ze kterého pocházejí, sestavit na základě výsledků šetření příklady dobré/špatné praxe a ty sdílet například se zřizovateli škol. V tomto směru bude užitečné hledat příklady dobré praxe také v zahraničí. Dále bude nutné realizovat šetření preferencí rodičů školáků při volbě školy. Žákům ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávání bychom měli být schopni zajistit podporu a provázat jejich vzdělávání s programy na podporu zaměstnanosti.
Návrh APIV zpracovala Odborná platforma společného vzdělávání, která funguje v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Platforma sdružuje experty z MŠMT a jeho přímo řízených organizací, zástupce Asociace krajů, škol a pedagogických asociací, pedagogických fakult nebo neziskových organizací zabývajících se dlouhodobě problematikou vzdělávání.
Akční plán inkluzivního vzdělávání (APIV) ke stažení
Zdroje:
MŠMT:
Akční plán pro inkluzivní vzdělávání na období 2016 - 2018
(Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a související dokumenty)
(Hodnocení naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020)
Stanovená opatření akčního plánu (APIV) řeší 2 Individuální projekty systémové zaměřené na společné vzdělávání: APIV_A (Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem), jehož realizátorem je NÚV a projekt APIV_B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi), který realizuje NIDV.
NPI ČR
https://www.npi.cz/projekty/4603-podpora-spolecneho-vzdelavani-v-pedagogicke-praxi
NPI ČR: Inkluze v každodenním životě školy (Portál pro pedagogy, rodiče i zástupce veřejné správy):
NÚV:
http://www.nuv.cz/projekty/apiva