Za jakých okolností mohou učitelé žákům podávat léky? Takových situací může ve škole nebo při školních aktivitách nastat několik. V prvé řadě je třeba rozlišit, zda se jedná o medikaci u žáků s chronickými potížemi, nebo o medikaci při akutním ošetření žáka. Obecně existují tři situace: první pomoc, ad hoc medikace a pravidelná medikace z důvodu dlouhodobého užívání léků.


První pomoc

První pomoc musí poskytnout každý, nezletilému i dospělému člověku (středoškolák starší 18 let).

Ad hoc medikace

Ad hoc medikace je možná pouze se souhlasem zákonných zástupců. Taková situace může nastat třeba na pobytové akci školy. Škola má v takové situaci od zákonných zástupců souhlas například s podáním léků při horečce. Souhlas je omezen na dobu trvání akce. Znalost zdravotního stavu dítěte se opírá o posudek o zdravotní způsobilosti vystavený praktickým lékařem žáka.

Pravidelná medikace

Co se týče pravidelné medikace, platí, že pokud nejde o úkon, který může provádět jen zdravotník s potřebnou kvalifikací, může jej provádět kdokoli, tedy i laik, ať už po zácviku, nebo i bez něj.

Odpovědnost školy

Školy mívají informaci o potřebě pravidelné medikace k dispozici z posudku o zdravotní způsobilosti dětí. Zpravidla jde o nejrůznější „vnitřní nemoci“ včetně alergií. Medikace je stanovena lékařem, není třeba dalšího vyšetření ve školském poradenském zařízení.

Škola obecně zodpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví dítěte, proto je nutné zajistit medikaci, pokud ji žák v rámci pravidelnosti potřebuje. Doporučuje se určit osobu (nebo více osob kvůli zastupitelnosti), která medikaci provede, případně dohlédne na to, aby proběhla. 

Při řešení případné odpovědnosti při komplikacích v souvislosti s medikací se neřeší individuální zodpovědnost, ale jestli bylo uděláno vše pro ochranu zdraví a bezpečnosti dítěte. O potížích je nutné informovat zákonného zástupce.